|
Ve všech zoogeografických oblastech světa se vyskytují savci, kteří se plně přizpůsobili k životu v podzemí. Na povrchu se objevují jen výjimečně. Pod zem pronikli postupně zástupci čtyř savčích řádů: hlodavci (pytlonoši, slepci, tukotukové, rypoši), hmyzožravci (zlatokrti, krtci), chudozobí (druhy chudozobých savců žijících v minulosti v podzemí jsou dnes již vyhynulé) a vačnatci (vakokrt).   
|
|
Celý článek...
|
|
|
Sluch a vnímání vibrací Hmyz vydává různé zvuky buď pomocí vlastních zvukotvorných orgánů - stridulace, nebo pouhým tlučením (něco jako když člověk tleská, práskne dveřmi nebo praští pěstí do stolu). Zvuk vydávaný za letu udržuje pohromadě roj sarančat. Sameček červotoče láká samičku tlouknutím hlavy o zeď. Termiti vyhlašují poplach tlukotem hlavy o strop chodbiček. Vosí larvy třou kusadly o stěnu buněk plástu; podle rytmu zvuku pozná krmička stáří larvy i jak velký hlad má. Samci vodoměrek vibrují středním párem nohou o hladinu vody a vytvářejí tak 3 typy signálů, kterými označují teritorium, lákají samičku, a zahánějí jiného samce. |
|
Celý článek...
|
|
Mravenci spolu s dalším sociálním hmyzem (včely, vosy, termiti) dominují suchozemskému prostředí po celém světě. Podle odhadu váží všichni mravenci na světě zhruba stejně jako všichni lidé. Dosud je známo 9500 druhů mravenců. Zdá se, že mravenčí pospolitosti vznikly ze shluků druhohorních samotářských vos, které si již budovaly hnízda v půdě a přinášely hmyzí kořist svým larvám jako potravu stejně, jako to mnohé samotářsky žijící vosičky dělají i dnes. První krok učinila matka, která se svými mladými zůstala i poté, co dospěli. Pak už bylo k životu kolonie zapotřebí jen to, aby dcery omezily svou vlastní reprodukci a pomáhaly matce vychovávat více sester. |
|
Celý článek...
|
|
|
Srpkovitá anémie - zbraň proti malárii |
 |
 |
 |
|
U jedinců s dědičnou chorobou srpkovitou anémií má mnoho erytrocytů (červených krvinek) nepravidelný srpkovitý tvar v kapilárách, kde je nízká koncentrace kyslíku. Srpkovité erytrocyty jsou méně pružné a nemohou se kapilárami pohybovat tak snadno, jako erytrocyty zdravého člověka. Omezují tak průtok krve v kapilárách a může dojít až k zablokování krevního řečiště, a tím k poškození tkání a bolestem. Životnost takovýchto erytrocytů je navíc zkrácena zhruba na polovinu, protože jsou velmi křehké a brzy se rozpadají, jde o tzv. hemolytickou anémii, která navíc postihuje všechny jedince se srpkovitou anémií. 
|
|
Celý článek...
|
|
|
|
|
|